Dvacátý čtvrtý obrázek je plný mostů, a je fakt, že průjezdem tramvají předvánoční Prahou, cestou na naši dernisáž, jsem si jich užila dostatek. Mosty ale nejsou jen stavby z kamene a železa – jsou především přechody. Spojení mezi minulostí a přítomností. V prosinci jsem díky arteterapii došla k několika AHA momentům, kdy se mi jednotlivé fragmenty...

Asi jsem spíš poutníkem, který se učí být osadníkem
Cestopisy tak trochu jinak
23. hostýnská aneb Druhá šance
17. listopad byl letos pošmurný deštivý den, většinou je člověk rád, když v takovém počasí nikam nemusí a může si vychutnat tento čas v pohodlí domova u roztopeného krbu. Ale já měla chuť vyrazit. Navzdory původnímu plánu jsem dojela až na konec Chvalčova ke kříži Na hrobech. Nevydala jsem se po zelené Cyrilometodějské stezce, ale rozhodla jsem se...
22. hostýnská aneb Člověče nezlob se
Tu pomyslnou pandořinu skříňku jsem nakonec otevřela...ono to v životě ani jinak nejde. Tedy pokud člověk nechce ustrnout na jednom místě.
21. hostýnská aneb Zastav se člověče
V září jsem prožila poslední měsíc v práci na pozici obchodní asistentky. Práce to byla zábavná, ale člověk byl pořád v adrenalinovém rozpoložení, orientovaný na rychlost a výkon. Padající vlasy mi začaly hlásit, že potřebuji změnu, že jsem opět vyčerpaná. Ani dva měsíce užívání Biotinu nepomohlo. Výstup z rychle rozjetého vlaku v práci byl...
20. hostýnská pouť aneb Perly života
Namalovala jsem svůj dvacátý obraz, na plátně mi vzniklo noční panorama a mě napadlo po roce udělat opět noční výšlap na Hostýn. Dny utíkaly, prázdniny byly nabité pestrým programem a pracovními povinnostmi. Přesto, že se blížil úplněk, pro noční pouť ideální podmínky a představa osvícené baziliky byla velmi lákavá, při večerní procházce kolem...
19. hostýnská pouť aneb Nevratná ztráta
Jako pokaždé jsem před svou poutí namalovala obrázek. Zprvu jsem svůj devatenáctý obrázek moc nechápala, vnímala jsem velkou vodu, vylézající žížaly po dešti, hojící se jizvy, překročení Rubikonu, změnu směru. Ale nedávalo mi to smysl.
18. hostýnská pouť Svatojánská
Období dlouhých teplých večerů, kdy Vám při procházkách na cestu svítí svatojánské mušky miluji. V Shakespearově komedii Sen noci svatojánské si moje maminka na Těšínském divadle zahrála roli Měsíce. Myslím, že tato role byla připsána přímo na kulaťoučké tělo mojí maminky. Jak bylo pro ni typické, i z malé bezvýznamné roličky vykouzlila v publiku...
Deštivý den může mít i svá pozitiva. Na zahrádku se jít nedalo, tak jsem si konečně našla čas namalovat letošní pátý obrázek a v mezideští si zajít i do hostýnských vrchů na svou pouť. Tentokrát cílem byla vyřezávaná křížová cesta v Kašavě, zhotovena řezbářem panem Tomášem Procházkou, jehož jméno se mi později podařilo zjistit u ochotné paní na...
16. hostýnská pouť aneb Krok za krokem
Dubnový obrázek mě připravuje na třetí pubertu. Tedy naštěstí ne tu mou. I když i to se stává, že se vlivem událostí může jedinec regresivně vrátit do období vzdoru a dokazovat vlastní svébytnost nediplomatickým či riskantním jednáním. Teď se však jedná o dospívání mého nejmladšího syna, které mám nezvratně před sebou.
U svých poutí nejdřív namaluji obrázek, pak vyrážím. Dnes mi z mého obrázku opět došla spousta souvislostí z mého života a mimo jiné i to, že Hostýn je v malbě velice vzdálen v mracích. Asi je tedy den změny, a ke své pouti vybírám zříceninu hradu Lukov. Naplánovala jsem si 12km dlouhou trasu z Ráztoky a zpět. Auto jsem zaparkovala...



